Zlatá neděle / Štědrý den
Dnů
Hodin
Minut
Vteřin
Štědrý den si užijte se svými nejbližšími, doplňte si kalendář Vánočního království a pošlete nám ho třeba na Facebook, nebo Instagram!
O zlaté neděli
Čtvrtá adventní neděle, nazývaná zlatá, znamená vyvrcholení celého adventu a bývá předzvěstí Štědrého dne. Letos však Štědrý den na zlatou neděli přímo vzchází. Tato neděle s sebou přináší spoustu povinností, a tak se téměř každá hospodyňka ocitne v infarktovém stavu. Fronty v obchodech bývají neskutečné, a udržet klid je nesmírně těžké. Na adventním věnci nebo svícnu se zapaluje poslední fialová svíce, zvaná andělská, představující mír a pokoj. Této svíci se říká Láska, a kromě názvu zlatá má i další názvy. Zlatá neděle, která většinou předchází Štědrému dni, je ve znamení poslední chvíle, kdy se dosud všichni snaží stihnout vše, co nestihli. Výrazně se to projevuje přípravami na vánoční svátky, které jsou ve znamení nakupování dárků a shánění posledních potřebných věcí. Tato doba by měla být věnována nejen materiálním aspektům, ale hlavně zklidnění a setkávání se s rodinou a přáteli. Bohužel, momentálně se stresujeme a často přehlušujeme původní význam adventu, který by měl být obdobím naděje, radosti a klidného očekávání. Zlatá neděle je zároveň časem, kdy se zapaluje čtvrtá svíce na adventním věnci, a to je signál pro uzavření adventního období. Je to chvíle, kdy lidé reflektují uplynulý rok, připomínají si význam Vánoc a očekávají příchod Štědrého dne. Tradice spojená s touto nedělí vyžaduje, že ačkoliv mohou být přípravy na Vánoce náročné, měly by být provázeny láskou, pokojem a porozuměním.
O štědrém dnu
Štědrý den, připadající na 24. prosince, završuje adventní období a je předvečerem Narození Páně, slaveného 25. prosince. V Česku a na Slovensku je od roku 1990 dnem pracovního klidu. Tento den není církevním svátkem, ale pokud připadne na neděli, stává se čtvrtou adventní nedělí. Štědrovečerní hostina v Česku tradičně začíná rybí polévkou, následuje kapr nebo vinná klobása. Rybí polévka a kapr jako hlavní jídlo jsou spojeny s křesťanskými a předkřesťanskými tradicemi, ale kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem až ve 2. polovině 19. století. Štědrý den byl dříve postním dnem, ačkoli dnes se přísný půst na tento den již neklade. Přesto některé rodiny dodržují post na zvykové nebo dobrovolné bázi. Tradiční obyčeje spojené s Štědrým dnem zahrnují půst, vzájemné obdarovávání dárky a další rituály. V minulosti se vánoční stromek v Česku a na Slovensku prosazoval ve měšťanských rodinách od 40. let 19. století. Stromky byly zdobeny cukrovím, dřevěnými výrobky, perníkem, pečivem a ovocem, zejména jablky. Tradice dávání dárků byla původně spojena s 6. prosincem a svatým Mikulášem, ale později se téměř úplně přesunula na Štědrý den. Ten, kdo daruje dárky, bývá nazýván „Ježíšek,“ a věří se, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha. V Česku se na Štědrý večer tradičně vysílají vánoční pohádky, staré komedie a muzikály. Česká televize má tradici vysílat premiéru televizní pohádky na Štědrý večer. Štědrý den ve světě má různé tradice spojené s přinášením dárků. Například v Německu, Rakousku a německy mluvících částech Švýcarska dárky nosí postava nazývaná Ježíšek, nebo Weinachstmann. V jiných zemích jsou to postavy jako Santa Claus, Père Noël, Tři králové, Joulupukki a další, každá s vlastními unikátními tradicemi.